24 hodin v Le Mans - kvalifikace

Trojice vozů Porsche ovládla kvalifikační tréninky pro nejslavnější závod světa, čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans. Porsche tak potvrdilo roli nejrychlejšího továrního týmu a překonalo rekord tratě v podobě, kterou má v novodobé historii. Přesto zůstává hlavním favoritem Audi, které využívá vynikající strategie a vytrvalosti. Toyota se určitě bude snažit najít recept pro navázání na loňský titul seriálu FIA WEC. To Nissan může coby nováček jen ohromovat konstrukcí, které díky přednímu náhonu budí zájem, ale spíše rozpaky či lítost.

Letošní sezóna seriálu FIA WEC byla velmi zajímavá a vyrovnaná. Vozy továrních týmů se střídaly v kvalifikacích a stejně tak bojovali do posledního kola v závodech na Silverstonu či Spa. Přesto zatím po kvalifikacích můžeme říct, že se značky přeci jen více profilovaly. Porsche ukázalo opravdu velkou rychlost, když jezdcům stačily pouhá dvě kola, aby opanovali první tři místa a po dalších hodinách všech kvalifikacích se jim ani Audi nedokázalo přiblížit, stejně jako Toyota neohrozila žádný z trojice vozů Audi. Poprvé jsme mohli v akci vidět vozy Rebellion s novými motory AER a časově byly až překvapivě blízko oběma Toyotám. V nejsilnější skupině LMP1 startuje i soukromý rakouský vůz CLM P1, což není nic jiného než předělávaný Lotus z loňské sezóny. Další novinkou je trojice vozů Nissan GT-R LM Nismo, které sice patří do nejsilnější skupiny LMP1-H, ale výkonnostně bylo největším úspěchem poražení vozů slabších LMP2. A to se povedlo vlastně jen dvěma vozům Nissan ze tří. Faktem je, že se postupně zrychlovaly, ale rozdíl na špičku je propastný. Koncepce předního pohonu a motoru vepředu je vskutnu revoluční, ale z historie víme, že zdaleka ne každá revoluce musí mít pozitivní dopad. Nissan, pokud bude mít sílu ve vývoji, určitě dokáže o pár sekund zrychlit, ale jestli se vydal správnou cestou, o tom bohužel velmi pochybuji. Překvapivě vůz ztrácel viditelně nejen v zatáčkách, ale i v akceleraci, a to zejména v prvních tréninkových jízdách. Podivné bylo chování vozu v nájezdu do zatáčky, kdy se vnitřní zadní kolo zvedalo a tak sice šlo vidět, že pěkně brzdi a ani se nehne, nicméně brzdný účinek má asi jen aerodynamický. Přístup Nissanu je sympatický, ale bohužel vzbuzuje zatím lítost. Kéž by překvapil alespoň nízkou spotřebou nebo výbornou vytrvalostí.

Pestrost vozů LMP2 brzy omezí nová pravidla, která potěší příznivce unifikace a globálních nařízení, ale jistě odradí konstruktéry a milovníky soutěživosti mezi inženýry a konstruktéry. Do budoucna budou totiž jednotné motory zapůjčované týmům a pouze 4 výrobci podvozků. Neuvidíme tak ani Tigu, která vůz chystala, nebo třeba Dome, se kterým jezdí úspěšný tým Strakka. Dobrý business čeká vybrané výrobce, ale minulost podobným rádoby levným konkurencechtivým zákrokům příliš životnosti a zábavy nedopřála. Vzpomeňme nedávný podobný pokus s tzv. Formulí Le Mans. Oreca sice vyrobila x vozů a s úspěchem je prodala, aby nikdy nebylo dosaženo opravdového závodu těchto vozů, tedy startovního pole alespoň 20-ti vozů. Dnes už nejezdí žádný a nevšiml jsem si, že by vznikly nové týmy, které by tento přístup dlouhodobě přilákal, možná spíš odradil zmařenou investicí. Pokud se můj pesimismus v "cupové" řešení LMP2 naplní, bude tu za dva tři roky, kdy bude projekt uznán za neúspěšný (pardon úspěšný, ale s potřebou změny), opět několik týmů, které budou mít auto jaksi navíc.

Zajímavá je situace v skupině GT vozů, ať již profi či amatérské skupině. Amaterská znamená, že je v posádce jen jeden profesionál a vůz musí být aspoň rok starý. Přesto nejrychlejší amatérský Aston Martin porazili pouze dva účastníci profi skupiny, Aston Martin a Ferrari. Další dva profesionální Aston Martiny se tak dostaly do trapné situace. Málem to vypadalo, že se poprvé v historii vejdou všechny vozy pod 4 minuty na kolo, ale nakonec trojice amatérských gétéček přeci jen hranici 4 minut nepřekročila, vlastně nepodkročila.