úvod | hledej | debata | forum | MMČR | MČR HA | foto | foto Fryba | video | LeMans/WEC | piloti a týmy | Evropa | inzerce | motorshop | historie | okruhy | odkazy

Ecce Homo 2016 - Trošku emotivní reportáž

Reportáž 65. ročníku ME ve Šternberku

Před legendárním závodem Ecce Homo ve Šternberku, se šuškalo o souboji, o prvenství.. Sedminásobný vítěz jednoho z nejstarších závodů světa a nejtradičnějších podniků seriálu Mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, Simone Faggioli, může mít letos i jiného soupeře, než čas.. Má to být Ital z masa a kostí.. Christian Merli, pan pilot, pro něhož je výsledek a nejlepší čas životním posláním. Právě proto si ho vybral Enzo Osella, starý pán, který pamatuje svůj tým Osella i v kolotoči zvaném formule 1, což býval v minulosti velmi prestižní seriál..

Počasí se nedokázalo dohodnout a bouřky před závodem sužovaly celou Evropu.. kdo zná ten ví.. a věděl, že bude nad starým gotickým hradem v moravské metropoli jasné a hlavně suché počasí.. Nikdo se nenechal odradit ani vystrašit, blížil se víkend, blížil se boj, blížil se svátek největší z velkých, jediný závod oficiálního Mistrovství Evropy v našem českém kotlíku opravdových závodních speciálů. Drsní pánové prominou, ale náklaďáky vždy patřily víc na stavbu, než na okruhy.

Počasí jasné, konkurence největší, kvantita vozů rekordní. Ano, převzato 183 vozů je rekordem zde ve Šternberku, protože více jezdců přinesl pouze Ford Fiesta Cup léta Páně 1993, kde se ovšem vozy střídaly pro více jezdců, takže jich bylo méně, než se zdá. Prostě ti, kteří se chodili dívat na zdejší závody, užívali si výborného dortu a letos je čekala pořádná třešnička. Vrchol jak má být.

Tréninkové jízdy se tvářily poklidně, nebylo tedy ani moc karambolů, minimum přestávek, smůlu si vybral jen Lukáš Tomeček, který si půjčil silný VW Golf, ale hned v první jízdě putovala ojnice jeho motoru blokem ven rychlostí větší, než slzy, které musely naplnit oči jeho početných místních fanoušků. Aby v tom nezůstal sám, odjel v sobotu večer i porouchaný Mitsubishi Františka Chaloupky, zbytek jezdců prostě nemohl nedělní jízdy prošvihnout. Každý, kdo ví, kolik má správné auto kol chvátal do Šternberku nejpozději v neděli ráno, aby byl při Tom.

Historické vozy jsou vždy výborným zážitkem. Pestrost vozů, vzpomínky, nostalgie i opakovaný úžas nad krásnými liniemi karosérií, které tvaroval lidský mozek dávno předtím, než ho nahradily počítače se svými prapodivnými tvary, hlásající optimální aerodynamiku. Už nikdy svět nebude jako dřív a proto Abarth SE021 musí být prostě nádherný, jako zvuk i tvary De Tomaso Pantery. Ale když přijede Porsche 935, které pilotuje takový čtyřnásobný Mistr Evropy z let 1978-1981, brada znalce padá níže a její pád nezastaví ani žlutobílé barvy vozu, který psal tu nejrychlejší historii českých barev.. Vzpomínka na božskou Interserii a statisíce fanoušků okolo mosteckého autodromu, které velel každoročně Miroslav Adámek. Vzpomínku oživil Adam Klus za volantem vozu March HSS Audi Turbo Can-Am z dílen Karla Hasenbichlera.. Ano, i ten už ve Šternberku startoval. Sám Adámek sice proháněl své NSU TT stejně, či vlastně ještě rychleji, než v památném roce znovuzrození 1971, ale nevynechal možnost pokochat svým pohledem vzpomínky na tento vůz, vždyť s ním vyhrál jako poslední Čech v absolutním pořadí na Ecce Homo, navíc v traťovém rekordu… takový to byl rok 1990. Bez italských spiderů by kopce snad už dávno neexistovaly a bez Uberta Bonucciho bychom ani rekord letos třeba nepřekonali. Ale Bonucci tu byl v plné síle s profesionálním týmem, který po očku sledovali i „velcí“ pánové z protilehlého kamionu s nápisem, který nepřipouští žádnou další debatu.. s nápisem Official Team Osella… a je klid…

Mistrovství Evropy.. to je kategorie I a II. A všude hodně želízek v barvě naší trikolóry. Jaromír Malý drží traťový rekord skupiny A fantastickým časem z loňského roku. Nikdo přesně neví, kde našel tu zkratku, aby času dosáhl.. Každopádně drtivým nástupem od první tréninkové jízdy pohřbí i tu poslední naději Christiana Schweigera na další triumf ve skupině A seriálu ME. Bezkompromisní Malý vítězí s přehledem učitele. Trojici uzavírá Lukáš Vojáček. Ve skupině N to vypadá na kulinářský úspěch Filipa Sajlera, když tento nestor české vařečky vítězí nad všemi evropskými borci v obou sobotních tréninkových jízdách! Bohužel se mu nepodařilo v neděli přidat do kroku, jako soupeřům, ale jak by řekl klasik, z čeho vařit jiného, než z brambor? Tedy čtvrté místo.. Tomáš Vavřinec našel opět to, co jeho život udělalo slavným, evropské to kopečky byly. Vypadalo to nadějně, rozhodovaly nicotné decimetry asfaltu, desetinky sekund rozhodli, že si odveze bronz. Peter Jureňa se svou pivničkou.sk, pardon Mitsubishi Lancer, jak je tady prakticky povinné auto, působí v pořadí taky jako živá vzpomínka na jeho kariéru.. Ale nová krev srbské příslušnosti vítězí. Nikola Miljkovič nevede seriál ME jen tak z plezíru a plný počet bodů si napsal i tentokrát, i když stačilo ztratil půl sekundy a byl by rázem třetí těsně pod nožem Sajlerovy pravačky.

Vozy GT byly krásné a vlastně nejkrásnější vždycky. Ferrari, Lamborghini… Porsche.. Ano, zvítězil pravidelný jezdec ME „Tessitore“ s Porsche. Po boji byl nakonec druhý Martin Jerman a jeho bojovné Lamborghini, zatímco Petr Vojáček ztratil ve druhé jízdě stříbro a dojel s jak jinak než jediným Ferrari ve startovním poli na třetím místě, škoda té okruhové převodovky.

Krásně a těsně a nepředvídatelně se bojovalo i mezi siluetami. Ital Fulvio Giuliani možná věřil, že udělá vlny na českém rybníku, ale ten mu vypálili naši jezdci dřív, než stačil fouknout svou úžasnou Lancii Delta Integrale kupředu… I když ten motor zněl spíše jako rezervní? Těžko říct, ale páté místo bylo maximem. Vladimír Vitver prý už s Audi WTTR nechce jezdit v dalších sezónách, ale to auto je nezbeda, nedá se zastrašit ani papírově rychlejším Lotusem Dana Michla natož bombou, kterou s přehledem koriguje Marek Rybníček. Bylo to krásné a bezchybné, bylo to super. Jirka Los posílil pro letošní sezónu taky mezi siluetami a zatím skončil nenápadně čtvrtý.

Sportovní vozy a monoposty se nám na trati míchaly jako čajík v hrníčku podle časů dosažených v tréninku. Tu a tam dvoulitr okořeněný hřmotným speciálem připomínající dobu skupiny C s uzavřeným kokpitem a neuvěřitelně silným motorem, bohužel však také příliš velkou hmotností na klikaté zatáčky táhnoucí se do lesa, z lesa až do cíle. Tam někde na konci startovního pole vytahuje Kopec svoje esa. O rekordech se nemá mluvit, ty se mají překonávat a tak tomu bude, vlastně mělo být, i letos. Simone Faggioli sice neovládl trénink, ano opravdu po 7 letech nebyl nejrychlejší?!!, ale když usedl do první závodní jízdy, nemohlo ho zastavit nic, ani rekord. Rozjel fantastickou hru, ba přímo symfonii dokonalosti a mezičas se zastavil na hodnotě 1:50,93.. rekord mohl padnout téměř o dvě sekundy říká nejen časomíra, ale i telemetrie z vozu Norma. ALE, stalo se, co se nemělo stát, snad chyba v matrixu, ale jak karty létaly vzduchem a trumfové eso padalo na stůl, uvolnilo se zadní mohutné křídlo na voze Osella FA30 Miloše Beneše.. Tak se zabil Bruce McLaren při testovací jízdě na okruhu v Goodwoodu nebo Rolf Stommelen o více než deset let později za volantem vozu Porsche 935… Hodně nebezečná záležitost… Ale Miloš naštěstí potkal svodidla, která ho nechtěla pojmout, ale odhodila ho několikrát zpát na trať, snad se slovy pokračuj, pokračuj... Škoda veliká, smutná událost, nejrychlejší Čech historie Ecce Homo a třetí muž Evropy co se vstoupání do cíle Ecce Homo týče, byl zastaven, stejně jako vlajky zastavily poslední myšlenky o rekordech. Něco mělo být jinak a je jasné co, nicméně stalo se, že se konala opravná jízda. Opakoval Faggioli i Merli, který jel v době mezičasu asi půl sekundy za Simonem. Kola byla sjetá, psychika poznamenaná a časy pomalejší, benzín se doléval do obou vozů. Aby toho nebylo málo, elektronika zradila Faggioliho na Lipinském oblouku a doba, kdy jeho motor neběžel se zdála celou věčností.. a byl to propad na sedmé místo celkového pořadí.. A co druhá jízda? Vlastně o moc nešlo.. Merli jel jasně pro vítězství, jel dokonce velmi rychle, ale ne tak rychle jako v jízdě před opakováním. Jel úžasně a zvítězil. Faggioli potřeboval plný počet bodů ze skupiny E2-SC, kterou zatím ovládli čeští jezdci v čele s Václavem Janíkem, který svou Normu naučil ve své druhé sezóně vpravdě husarským kouskům. Byl to on ve druhé závodní jízdě, kdo všem ukázal na startu, jak se správně rozjet do závodní jízdy na uklouzaném asfaltu. Na hranici 100 metrů po startu to byl totiž on, kdo předjel všechny 4WD vozy, dokonce i Marka Rybníčka, který byl jasným rekordmanem na metě s nápisem 20 metrů po startu. Ale Faggioli je jen jeden a jeden je i vítěz, vlastně oba jsou jedno. Faggioli zaostal o pouhé dva metry za svým vlastním rekordem.. A možná to bylo jen metr a půl.. V tuto chvíli pro něj ovšem nejdůležitější vítězství ve skupině E2-SC před výtečným Janíkem a Komárkem. Merli si tak kromě absolutního velmi cenného vítězství vyjel i plný bodový ranec skupiny monopostů E2-SS. Za ním skončil Paride Macario a Joel Volluz, kteří zajistili pro úsměv pana Oselly plné obsazení stupňů vítězů i v absolutním pořadí.

Krásný závod kromě Benešovi havárie rušilo i několik dalších nepříjemností. Tou největší byla havárie Fausta Bormoliniho a jeho nově kapotovaného Reynardu. Ve druhé závodní jízdě na výjezdu ze zatáčky dostal smyk a nezopakoval čisté sobotní hodiny, ale trefil svodidlo i strom za ním, odřel i přilbu a musel dlouze přemýšlet. Hlavně, že jsou oba zdraví a odešli bez problému či kulhání od svých strojů. Motor zradil Petra Vítka přes veškerý support firmy ClimArt, odstoupil i nestor Renzo Napione a mnoho dalších a dalších.. ale to jsou preteky, preteky bez nichž by život nemohl u mnoha lidí dojít naplnění. Tak zase příště, věřme, že při neméně zajímavém Ecce Homo Masters 2016, 8.-9.října.

Pochvalu si zaslouží všichni, kteří se účastnili závodu, ať už za volantem závodního vozu, mechanici, diváci pořadatelé i všichni další pomocníci. A potlesk si vyjelo i řada dalších, které jsme nezmínili, jako například bratry Vondráky, kdy Martin drtil dvoulitrové formule v osobních rekordech a Petr vyhrál dvoulitrové placky poté, co v sobotu večer ani nevěděl, jestli bude moct v neděli naplno startovat.. I to jsou závody..

Víte, že…? Třeba Macario Paride řídil Osellu FA30, se kterou Simone Faggioli vytvořil traťový rekord v roce 2012? Ano, výrobní číslo 1 je zpět..

Kompletní výsledky řeknou vše podstatné - http://euromontagna.com/results.php?id_race=5149&lng=1



Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Mezinárodní mistrovství ČR  (Všechny články rubriky)




Článek publikován: 6. 6. 2016
Přečteno: 3371 x
Stránka aktualizována: 12. 6. 2016

Související články:



REDAKCE: Roman Krejčí All rights reserved, Ó 2002-2014


Stránky vrchy.com jsou nezávislým informačním zdrojem o závodech do vrchu a na okruzích

[CNW:Counter] TOPlist