Spider Brixner

Miroslav Adámek začínal svoji závodní kariéru s vozem Škoda A1 a později s NSU TT. Právě s druhým vozem nasbíral mnoho vavřínů a v době startů Škody 130 RS byl jediným konkurentem továrního týmu. V roce 1970 startoval ještě ve skupině A1-1000ccm, ale o rok později už jezdil v silnějších A2-kách. V roce 1973 nasazoval verzi s motorem 1300ccm. V roce 1976 zkusil několik startů v ME do vrchu. Byly to první nesmělé konktakty s evropskými závody, kde se stalo i to, že byl jeho vůz přeřazen do skupiny A5 a podobně. Na sklonku tohoto roku byl ale již vůz zastaralý a proto se Adámek rozhodnul přejít do vrcholné třídy B6. Chtěl zůstat u agregátu NSU 1300 a zakoupil v tehdejším NSR stavebnici spideru od firmy Brixner (číslo chassis BS - 0177- 1977).

Podvozek spočíval v komletní podlahové plošině z NSU 1000, která byla vystužena mezi podběhy a trubkovou konstrukcí. Přední náprava zůstala výjma brzd sériová a koncepce zadní také, ale byly přidány stabilizátory a kola dodala firma BBS. Motor umístněný napříč si zachoval také svoje původní místo jako v cestovním voze, ale byl zcela přepracován. Úpravu motoru provedl Sigfried Spiess, což byl v té době nejlepší ladič motorů Audi - NSU a vdechnul motoru solidní výkon 145 koní. Plnění motoru obstarávalo vstřikování Kugelfischer. Převodovka měla pozměněné odstupňování a instalovaný samosvorný diferenciál. Vozidlo bylo složeno s velkou pečlivostí do posledního detailu a když jej viděl pan Brixner, chtěl jej ihned odkoupit. Kapotáž vozu byla firmou Brixner vyrobena z laminátu.

Miroslav Adámek se v letech 1977 - 1982 stal několikanásobným mistrem republiky do vrchu a na okruzích ve skupině sportovních prototypů B6 a úspěšně se zůčastnil několika závodů Mistrovství Evropy do vrchu a okruhového seriálu Interserie. V roce 1979 se vrátil do ME, kde startoval s tímto vozem až do roku 1982. Body do ME se však získavaly velmi těžko, zejména díky tomu, že vůz s objemem motoru 1300ccm se nemohl měřit s dvoulitry, a tak se Adámek často nevešel do potřebných procent času vítěze, a tím ztratil nárok na body. Přesto jeho snahu ocenil ve své době například i italský Autosprint.

V roce 1983 od něj vůz zakoupil Štefan Klištinec z Bratislavy, který již nedosáhnul výraznějších úspěchů a v roce 1985 spolu i s vozidlem emigroval do NSR.

Autorem článku byl v SRN vypátrán a ten mu zdělil, že nejen stále Brixnera vlastní, ale že by jej rád opět přivedl na závodní tratě.

Adámkův Brixner byl bezpochyby nejůspěšnější spider skupiny B6 (tj. skupiny 6 podle tehdejších mezinárodních řádů) na našem území.

Dodejme, že spiderů Brixner jezdilo po Evropě poměrně hodně, a mnoho z nich startovalo i na našich závodech. Především na slavném kopci Ecce Homo, ale zajímavý byl i start západoněmeckého jezdce Edi Borna v Havířově 1979. Trochu odlišnou karoserii měl na svém spideru Brixner Horst Kulas. Gebhard Zeller jel mnohokrát u nás a jeho Brixner byl velmi rychlý a tradišně bojoval s Adámkem o vítězství ve třídě do 1300ccm. Jedna z mála žen za volentem, Petra Wolpert-Höllerich, předváděla své umění na Ecce Homo v roce 1983. V tom roce se Brixnerů sešlo ve Šternberku opravdu hodně, neboť zde startoval kromě ní, Zellera, Klištince i stařičký vůz z roku 1973 jezdce Helmuta Kunze. V závodech historických vozů se objevuje na startech Němece Michael Heck.

Porovnání cestovního NSU a stavebnicového Brixneru


Adámek na Brixneru v plném tempu na okruhu Havířov-Šenov


Autor článku na dobové fotografii


Brixner na závodě do vrchu


Adámek na Brixneru


Čelní pohled na stavebnicový spider


Detail motoru


Detail přídě