úvod | hledej | debata | forum | MMČR | MČR HA | foto | foto Fryba | video | Le Mans Serie | piloti a týmy | Evropa | inzerce | motorshop | historie | okruhy | odkazy

32. ročník ME Ecce Homo 2012

Reportáž

Uplynulý víkend hostila nejstarší aktivní dráha v závodech do vrchu ve střední Evropě účastníky kontinentální šampionátu Mistrovství Evropy. Sjela se nejkvalitnější konkurence v historii tohoto závodu, takže pořádných soubojů si mohli užít nejen závodníci,ale srdce fanoušků muselo plesat nad jejich výkony. Počasí sice chtělo překazit pohodový víkend a vytvářelo nervózní atmosféru při finiši druhé rozhodující závodní jízdy, ale nakonec to dopadlo myslím vcelku v pořádku, i když například poslední jezdec na startu Simone Faggioli už málem musel zapínat stěrače, kdyby na sportovním prototypu Osella FA30 byly potřeba. Pro přesnost, tím úplně posledním jezdcem byl nováček letošní sezóny Martin Šimánek na zajímavém prototypu BRC, který se poněkud opozdil, přesto se dokázal na vlhké trati zlepšit oproti první jízdě. Ale pojďme zpět na začátek výtečného závodního víkendu.


Atmosféra startu slavného závodu do vrchu


Jak jsem předsevzal, do Šternberku se přihlásila opravdu parádní plejáda těch nejrychlejších jezdců, vozů a to napříč skupinami, takže o kvalitní konkurenci bylo postaráno nejen v absolutním pořadí, ale i ve skupinách E2-SH, E1, N, A či mezi historickými skvosty. Páteční procházka parkovištěm závodních strojů zanechávala v mnohých pocit nenápadné nevýrazné atmosféry. Kdoví, zda to nebyla jen předzvěst vynikajících výkonů, kterých jsme mohli být všichni svědky již v sobotu a naplno v první závodní jízdě, která byla svým způsobem historicky nejrychlejší. Vždyť se pod hranici 3 minut na jednu jízdu dostalo prvních 7 jezdců v absolutním pořadí.. To bylo dosud něco naprosto neslýchaného. Ano, tréninky, závody a vše kolem nich mělo jasného favorita, který nezaváhal, Simone Faggioli, synonym světové kvality na asfaltových uličkách klikatících se vstříc nebi. Ale už v předvečer tréninku se hovořilo, kdo bude druhý, třetí? Znalí fanoušci jistě ví, že v současné době kopcům vévodí sportovní prototyp Osella FA30, resp. PA30, což je dvousedadlový bratříček sestřičky FA30, která připomíná slavnou dobu speciálů Can-Am, kdy jezdec sedí v ose vozu stejně jako v monopostech. Ostatně s vozem Can-Am překonal letitý traťový rekord v roce 1990 český jezdec Miroslav Adámek. A jak jistě zmínění fanoušci mohou znát, vozů řady 30 bylo v italské Oselle vyrobeno 9, alespoň podle výsledků evropských závodů to vypadá, že toto číslo je zatím konečné… A kolik jsme jich mohli vidět ve Šternberku? Celkem 7! Ovšem jeden z nich zůstal naložený v kamionu italského týmu. Bohužel Maurizio Roasio se omluvil a kvůli bolestem zad se víkendového klání nezúčastnil. Asi jen málokdo si umí představit, jaký smutek musela bíločerná Osella zažívat po celý víkend, když byla zavřená v kleci a nemohla létat po nejslavnějších zatáčkách v České republice za mohutného povzbuzování těch nejzarytějších fanoušků jako její sourozenci. Ale kdo se těšil na dvojici třílitrů Norma německých jezdců Zajelsniků, Brebsona či Indy speciál Huberta Galliho, byl přeci jen trochu zklamán. Jsem si však jistý, že zklamání musela velice rychle překrýt radostná nálada při sledování téměř 140 vozů, které si to mašírovaly rychlostmi až ke 170km/h průměrné rychlosti vstříc 7800 metrů vzdálenému cíli závodu…

Sobotní tréninky probíhaly poměrně bezproblémově až do odpoledních hodin, kdy přeci jen někteří jezdci nebyli obětí pouze hodinářské práce se svými vozy, ale také s kontaktními zkušenostmi s místními svodidly. Technické problémy s únikem paliva na zadní pneumatiku způsobil dokonce kolizi Josefa Michla se svodidly. Lidé chodili a nechápali, jak se to mohlo stát… Ale Pan jezdec vše vysvětlil onou mokrou pneumatikou, na kterou vytékal benzín a šup, rána do svodidel byla na světě. Josef Michl konečně vycvičil své Porsche Carrera RS k vydatným výkonům a vskutku bravurně reprezentoval stuttgartskou automobilku, která zde měla opravdu výjimečné obsazení pěti vozů. Smutné bylo pakování francouzské legendy, trojnásobného Mistra Evropy z let 1978-79-80, Jean-Marie Almérase, který zde konečně divákům předvedl své Porsche 935, se kterým tituly získal. Oni totiž fanoušci na počátku 80. let marně čekali na příjezd Jean-Marie do Šternberku… Přeci jen to pro něj asi bylo daleko, i když jsme vídali jeho krajany v jeho týmu na Ecce Homo startovat v té době. Alméras, který má za sebou i řadu startů v nejslavnějším závodě světa, ve 24 hodin v Le Mans, kde ještě v roce 1992 usedal do legendárního Porsche 962, ale i později startoval po světě v závodech GT vozů. Sliboval svůj návrat i pro příští rok a to je parádní informace, protože pohled na jeho Porsche byl vskutku mrazivý, láska na první pohled. Škoda, přeškoda poškozeného pístu motoru jeho vozu.. Nejrychlejším jezdcem v historických vozech mohl být Ital Uberto Bonucci na prototypu Osella PA9/90, ale než se stačil dostatečně skamarádit s českou, pardon, moravskou tratí, řekla spojka jeho vozu ciao a bylo po nadějích. Martin Vondrák s Marchem 712 tak neměl silného soupeře navíc, když další ef-dvojka Jardy Práška vypověděla službu. Martin tak mohl závodit akorát s rekordem svého bratra Petra. Byl to souboj těsný, ale nakonec rekord historických vozů odolal o nicotné 3 desetinky.


Jean Marie Alméras, Porsche 935, jezdecká legenda na Ecce Homo



Bolavé očko vozu Porsche Josefa Michla


Tréninkové časy mohly leccos napovědět, ale v podstatě jen podtrhly papírové předpoklady před prázdnou kolonkou s nadpisem pořadí samotného závodu. Opravdu jsme museli čekat do posledních minut a sekund celého závodního programu, abychom mohli znát pořadí těch nejrychlejších. Marcel Steiner zde startoval už loni, ale než se důkladně seznámil s tratí, odradil ho déšť v první jízdě a zkažený závod se tak tehdy navršil neúčastí ve druhé jízdě, vždyť už nebylo o co bojovat. Ale letos? Syn někdejšího absolutního vítěze Ecce Homo Heinze Steinera prokazoval čím dál razantněji, že je to současný král švýcarských kopců a že i na pneumatikách Avon dokáže zajíždět skvělé časy, dokonce takové, které zde v minulosti nedokázali docílit ani velikáni jako Ander Vilarino či nezapomenutelný Monsieur Montagne Lionel Regal. Miloš Beneš jezdí přeci jen s Osellou FA30 kratší dobu a nenašel nejlepší setup, ale i tak překonal nejlepší český výkon na Ecce Homo a hodně hodně našlapoval Marcelovi na jeho švýcarské botky. Třetí místo je v této konkurenci úžasný úspěch. Otakar Krámský patří k pamětníkům nejen Ecce Homo, ale všeho, kde se jezdí s něčím rychlým do kopce. Jeho výkony v posledních dvou letech dozrávají do hvězdných výšin a nejen zlepšování osobních rekordů, ale i triumf mezi klasickými monoposty, ho zařadil na čtvrté místo před jeho velkého rivala ale i kamaráda Fausto Bormoliniho na voze obdobné koncepce. To vše v den, kdy si jako mnozí další připomínal 12 let tragické havárie Fabio Dantiho, ano přesně v den letošního Ecce Homo…Traťový rekord letos opět padl.. o tři sekundy... na hodnotu 2:45,630, bravo Simone, bravo první závodní jízda...


Neporažený král Evropských kopců Simone Faggioli a Osella FA30 Zytek 3000ccm


Čeští jezdci ovládli skupinu E2-SC určenou pro dvousedadlové prototypy. Dominoval Dušan Nevěřil s Normou M20FC, ale výtečně se předvedl stále rychlejší reprezentant v ME Petr Vítek s továrně připravovaným speciálem Osella PA30. Tato skupina byla opravdu parádně obsazena a po dlouhých letech se konečně stává atrakcí pro jezdce. Krásný souboj ozdbobila česká trikolóra ve skupině A. Tam si to totiž o setinky sekundy rozdávali Jaromír Malý a Lukáš Vojáček. Zatímco Lukáš má pro letošní rok postavený nový vůz, Jarda jezdí s loňským Lukášovým. Asi lepší nervy rozhodly pro Lukáše ve druhé závodní jízdě a připsal si další cenné vítězství v závodě ME. Skupina N má letos jasného favorita ze Srbska se jménem Borkovic. Nedal nikomu šanci, a to ani loňskému rekordu Mistra Evropy Alese Preka a zvítězil. Oskar Beneš se musel hodně zapotit, aby porazil svou mladou dceru, která předvedla neskutečně dobrý výkon a porazila i Petera Jureňu a odvezla si evropský bronz. Mezi vozy se střechou nad hlavou se to hemžilo slavnými jmény a nadupanými krasavci. Všem ale nakonec ujel Dan Michl s vozem Lotus Evora, který zajel své osobní maximum jen těsně nad hranicí 3:10. Porazil tak dvě krásné Porsche jezdců Herbertů, tedy Stolze a Pregartnera, kteří na Michla ztrácely v posledních dvou kilometrech, jinam byly všechny tři vozy velmi vyrovnané. Blýskl se i Vladimír Vitver s vozem Audi TT-DTM.


Dušan Nevěřil a jeho rychlá Norma M20FC



Jiřímu Losovi se nedaří navázat na úspěchy loňského jara



Obdivoval jsem pneumatiky na voze Mitsubishi Dušana Borkovice.. že se nesvlékly, vždyť ten člověk v zatáčce brzdí jen tím, že dá plný rejd..




Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Evropa  (Všechny články rubriky)




Článek publikován: 5.6.2012
Přečteno: 3425 x
Stránka aktualizována: 5.6.2012

Související články:



REDAKCE: Roman Krejčí All rights reserved, Ó 2002-2011


Stránky vrchy.com jsou nezávislým informačním zdrojem o závodech do vrchu a na okruzích

[CNW:Counter] TOPlist