úvod | hledej | debata | forum | MMČR | MČR HA | foto | foto Fryba | video | Le Mans Serie | piloti a týmy | Evropa | inzerce | motorshop | historie | okruhy | odkazy

Dějiny ME ZAV - závody v roce 1958

Kapitola 2 - Porsche a rok 1958

Stejně jako v prvním roce ME se i ročník 1958 skládal z šesti závodů do vrchu. Hlavními adepty na souboje o prvenství měli být jezdci Porsche a Borgwardu, tehdy ještě známou a úspěšnou závodní stájí. Pro tento rok dochází ke změně předpisům, kdy již nejsou povoleny sportovní vozy do 2000ccm, ale pouze do 1500cc, což nahrává právě značce Porsche a Borgward. Naopak vítězné Maserati z předchozího ročníku má dveře na kopce zavřeno, což odrazuje italské jezdce. Mění se také systém bodování, kdy vítěz obdrží 10 bodů, nikoliv 8 a boduje devět jezdců pokud najedou příslušná procenta času vítěze. Bez zajímavosti není ani skutečnost, že sportovní vozy startující v ME startovaly v témže roce například v tehdejší formuli 2, ano samozřejmě i s blatníky.

Úvodní podnik se jel v Řecku v Mont Parnes, tehdy slavným kopcem a sezóna tak začala na stejné trati jako o rok dříve skončila. Třetí vítězství v kariéře závodů ME si zde vybojoval Wolfgang Berghe von Trips na voze Porsche 718RSK nebo chcete-li Porsche RSK1500. Naopak rychlý Hans Hermann na Borgwardu na svůj triumf stále jen neúspěšně čekal, i když ztrácel na vítěze jen pouhých 6 sekun. Nicméně tovární tým Porsche po neúspěšném prvním ročníku ukázal, že to myslí s evropským titulem vážně. To se potvrdilo také v druhém závodě na neméněslavném kopci Mont Ventoux ve Francii, jehož historie za začala psát již roku 1902. Porsche tam závod zcela ovládlo a obsadilo první tři místa, přičem na stupni nejvyšším stanul Jean Behra. Šestá příčka již patřila nejlepšímu GT vozu, jinak závody tradičně opanovaly sportovní vozy. Ze slávy ustupuje Maserati, když jezdec této značky je až desátý právě mezi sportovními vozy.

Velká cena Itálie se jela na kopci Trento Bondone, který se jezdí do dnešních dnů. Von Trips má nakročeno k titulu, protože zde opět vítězí v barvách továrního týmu Porsche před dvojicí jezdců Borgwardu Hermannem a Bonnierem. Švéd Jo Bonnier je novou tváří továrního Borgwardu, který tak nasazuje již celkem 3 vozy. Slušné výsledky zde zaznamenává také značka Osca, jejiž tři vozy se vešli do první desítky. Německý závod měl pojistit úspěch domácí značky Porsche, ale opak byl pravdou, když jednička týmu von Trips havaroval a ze závodu odstoupil. Jean Behra nedokázal odvrátit nápor rychlého Joakima Bonniera, který tak získal pro Borgward první vítězství. Již v tréninku zajel Hans Hermann čas, kterým pokořil o 4 sekundy 20 let starý rekord Rosemeyera na speciálu Auto Union. Velkou atrakcí byl start Hanse Stucka, Mistra Evropy v závodech do vrchu z roku 1930. Startoval zde s vozem BMW 507 a zvítězil ve třídě GT vozů nad 2600ccm. Body pečlivě sbírá i Giulio Cabianca, který jezdí za Borgward a tolik o něm nepíšeme, protože sice nevyhrává, ale třetí až pátá místa pravidelně střádá.

V plné síle se vrací Wolfgang von Trips v rakouském závodě na Geisbergu. Opět jediný on z jezdců Porsche dokáže porazit hbitou dvojici Bonnier - Hermann. Faktem je, že nebude trvat dlouho a Porsche oba jezdce získá pro své barvy, ale to bychom přeci jen nějaký ten rok předbíhali. Trochu mimo předpoklady se odvíjejí souboje v posledním závodě ve Švýcarsku na trati Ollon Villars. Vítězství sice patří opět Porsche, ale za volantem s nám již známým Edgardem Barthem. Ovšem již druhé místo obsadí Sepp Greger, který se stane po dlouhá léta inventářem a legendou evropských kopců, tentokrát na voze skupiny GT, byť značky Porsche. Favorité dojíždějí na horších místech, ale pro Wolfganga von Tripse je i šesté místo jen potvrzením zisku titulu Mistra Evropy. Faktem je, že ve druhé jízdě právě nejrychlejším jezdcům zkazilo závod počasí a tak déšť zamíchal pořadím. Tak se stalo že Jean Behra s nejrychlejším a také rekordním časem po první jízdě propadá na jedenácté místo, když je jeho jízda o dvě minuty slabší než zmíněný rekord 4:46,7 z první jízdy.

V konečném pořadí to znamená titul pro von Tripse před jezdci na Borgwardech v pořadí Jo Bonnier a Hans Hermann. Na konci sezóny na říjnovém zasedání FIA se hovoří o titulu Mistra světa konstruktérů v závodech do vrchu, když by se započítal i závod v USA na slavném Pikes Peak v Coloradu v dalším ročníku.





Literatura, odkazy, zdroje

www.euromontagna.com, 25 years of CEM, na archivní fotografii je Borgward jezdce Hanse Hermanna.

Autor: Roman Krejčí  (Všechny články autora)
Rubrika: Z historie  (Všechny články rubriky)




Článek publikován: 21.6.2011
Přečteno: 2255 x
Stránka aktualizována: 21.6.2011

Související články:



REDAKCE: Roman Krejčí All rights reserved, Ó 2002-2011


Stránky vrchy.com jsou nezávislým informačním zdrojem o závodech do vrchu a na okruzích

[CNW:Counter] TOPlist